Vinný sklípek u královny Elišky

týden v temné kavárně

Stručný komentář

pro ty, kteří si neměli možnost vyzkoušet osobně, co cítí, když sedí hodinu v naprosté tmě a obsluhují a baví je zrakově handicapovaní lidé. Na závěr, když se pomalu rozlije světlo, zjistí, jak vypadá před nimi na stole pozůstatek po jejich konzumaci.

V necelém týdenním předstihu jsme vyzkoušeli optimální rozestavení stolů, umístění nádobí a sortimentu na baru a přivezli budoucí aktéry, aby si „omakali" terén.
Prvně proběhlo zatemnění vinárny. Dále se můžete podívat, jak vypadal sýrový talířek, který byl servírován. Po celou dobu provozu kavárny se o Vás staralo 5-6 zajišťujících osob. Nevidomý číšník a nevidomý bavič. Dvě dobrovolnice, připravující objednávky hostů na bar. 1-2 informátorky a uvaděčky na místo a zároveň účtující útratu, u vchodu do vinárny.

Venku dostanete černé zatemňovací brýle a po slepu jste dovedeni ke stolu, kde obdržíte lístky s nabídkou. Ten je psán ve třech verzích pro možnost orientace po hmatu. Reliéfní latinkou, Brailovým písmem a nalepeným vzorkem pochutiny.
Po usazení všech hostů (mezitím děvčata za barem myjí nádobí) se zhasne a můžete si brýle sundat. Objednáte si, konzumujete a posloucháte hudební, či čtenou produkci.
Ani netušíte, jak rychle ta hodina uteče.
Pak se pomalu rozlije světlo....

Publikováno: 3. července 2011 v 16:30 – 206x přečteno – Trvalý odkaz