Kam půjdeme večer?
- K Elišce.
Ke které Elišce?
- Ke Královně Elišce.
Chápu, že ke královně Elišce, ale ke které?
Na sklonku 13. století vládl v Čechách král Václav II., který byl synem Přemysla Otakara II. a jeho třetí manželky - Kunhuty. Za zmínku stojí, že otec Václava II. byl též zván " Král železný a zlatý ", což odpovídá jeho způsobu vlády - zčásti výhodnými sňatky, ale hlavně ozbrojenou mocí, získal pro Českou korunu území, které přesahovalo hranice Českého království a na tomto území udržoval silou pořádek, který odpovídal tehdejčímu pojetí moci. Padl v bitvě na Moravském Poli 26. srpna 1278. Jedním z důsledků prohrané bitvy byl i sňatek Václava II. a Guty - dcery císaře Rudolfa Habsburského - v dětském věku osmi let. Guta přivedla na svět více než pět dětí, z nichž některé hned po narození zemřely, ale nás bude zajímat dceruška, která se narodila roku 1292 a dostala jméno Eliška. Teď se vrátíme ještě o pár let nazpět, a to do roku 1286, kdy se polskému králi Přemyslovi II. Velkopolskému a jeho manželce - švédské šlechtičně Litgardě narodila 1 září dcera Richenza. Poměry v Polsu byly dosti neurovnané, moc krále slábla a dalšímu vývoji také nahrála smrt manželky Václava II.Guty. Ten měl již dříve v úmyslu připojit Polskou královskou korunu k České a když se mu nyní naskytla příležitost, prostě ji využil. Dne 26.12.1303 se stala Richenza druhou manželkou Václava II. a byla korunována Českou královnou. Od téhož roku se stal Hradec Králové věnným městem českých královen. Setkání Elišky Přemyslovny s Richenzou na Pražském hradě prý bylo dramatické. Přemyslovna, které bylo osm let, vypadala spíš jako kluk než princezna, ostatně tomu také odpovídá jméno Eliáš, jak ji oslovoval pan Hynek z Dubé. A pro spanilou macechu, navíc jen o šest let starší než byla sama, také vymyslela hanlivou přezdívku, která se ujala: "Rejčka, Rejčka, marně honí bejčka! ". Nutno však dodat, že šlo pouze o dětskou reakci na Richenzino hodnocení Přemyslovny: " Takovou pihatou můru jsem ještě neviděla a ani se nedivím, že je tak vyjevená, když se každý den smrtelně vyděsí při pohledu do zrcadla! ". Tento napjatý vztak se pochopitelně nelíbil panu králi a tak vymyslel přímo královské řešení: když se Přemyslovně nelíbí jeho Richenza, dostane při biřmování stejné jméno jako osmiletá dcera - Eliška. Přesto však je líbezná královna zvána Eliška Rejčka. Měla prý půvab Sirény - zelené světélkující oči jako hladina bledého Severního moře. A k tomu záplavu vlasů černých jak uhel, které jí splývaly až k pasu a navíc smyslné rty v nevinné tváři! Není divu že se král mrzel na pana Jindřicha z Lipé, který v té době platil za největšího krasavce z mladých českých pánů a dával svůj obdiv královně příliš najevo. Král Václav II. umírá ve 34 letech 21.5.1305. Tím končí pro Rejčku pobyt na Pražském hradě a přesídluje do svého věnného města Hradce Králové. Vlády se ujímá syn Václava II. - Václav III., který je však slabým panovníkem a jeho vláda končí hned v následujícím roce, když byl v Olomouci zavražděn. Tím vymírá rod Přemyslovců po meči. Eliška Přemyslovna byla po celou dobu v Praze na královském hradě, ale je nutno ocenit schopnosti Rejčky, která se stačila provdat 16.10.1306 podruhé a to za Rudolfa Habsburského, zvaného " Kaše ". Důvod byl celkem nepatrný - tímto sňatkem se totiž podruhé stává Českou královnou. Tento titul jí však náleží jen po dobu ještě kratší než tomu bylo poprvé. Rudolf Habsburský byl v následujícím roce (4.7.1307) nahrazen Jindřichem Korutanským, který měl za manželku Annu Přemyslovnu (sestru Elišky). Jeho vláda končí roku 1310, kdy byl českou šlechtou pro liknavost a nerozhodnost vyhnán ze země. A právě v této době nastává čas pro Elišku Přemyslovnu. Jako poslední Přemyslovnu ji čeští pánové provdali za syna římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského - Jana Lucemburského. Když trochu předběhneme dobu a téma - dne 14. 5. 1316 se jim narodil syn Václav, kterého všichni asi známe jako "Otce vlasti " - neboť během svého vychování na francouzském dvoře přijal jméno svého strýce - Karel IV. A zpět k Elišce Přemyslovně - ta se po sňatku s Janem Lucemburským snažila ve spojení s českou šlechtou omezit vládu svého manžela (mimochodem o dost let mladšího něž byla sama), ale asi jí kromě krásy chyběl i ten správný vztah k diplomacii, takže výsledkem bylo, že Jan Lucemburský zbavil královnu veškeré moci a dokonce omezil svobodu jejího pohybu (česky řečeno, nechal ji vsadit do věže). Roku 1330 Eliška Přemyslovna ve věku 38 let umírá a tím rod Přemyslovců vymírá po přeslici. Richenzu - Elišku Rejčku jsme opustili v roce 1307, kdy opouští Pražský hrad po druhém ovdovění a stěhuje se do svého věnného města Hradce Králové. Je jí 21 let, má stále působivý vzhled Sirény a krásná hlavinka je navíc vybavena mozkem, který by jí mohl závidět každý. Můžeme si pouze domýšlet jemné předivo milostných avantýr, které se odehrávaly za hradbami věnného města českých královen a dokonce se proslýchá, že i sám král český do Hradce Králové rád zavítal. Jako nejoddanějšího milence Richenzy však historie uvádí pana Jindřicha z Lipé, který prý dokonce za Rejčkou na koni cestu vážil až do brněnského kláštera - to v době, kdy Přemyslovna dosáhla vyhoštění své sokyně z Hradce. V brněnském klášteře (na dnešním Mendlově náměstí, kde je i známá brněnská vinárna U Elišky) dožívá Richenza svůj život plný zvratů a umírá roku 1337 ve věku, který je na tehdejší dobu nadprůměrný - v 51 letech.